Česká tabule

Česká tabule
	Vrch Ralsko, letecký snímek
Nejvyšší bod	698 m n. m. (Ralsko)
Délka	228 km
Rozloha	11241,6 km²
Střední výška	279,8 m n. m.
Nadřazená jednotka	Česká vysočina
Sousední; jednotky	Krušnohorská subprovincie ; Krkonošsko-jesenická subprovincie ; Česko-moravská subprovincie ; Poberounská subprovincie
Podřazené; jednotky	Severočeská tabule ; Středočeská tabule ; Východočeská tabule
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
	; Česká tabule na mapě Česka
Horniny	sedimentární horniny, sedimenty, neovulkanity
Povodí	Labe
Souřadnice	50°18′ s. š., 15° v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká tabule je geomorfologická subprovincie (též soustava) v severních a východních Čechách a na severozápadní Moravě. Na severu a na východě je ohraničena Krkonošsko-jesenickou soustavou, na jihu je omezena Českomoravskou soustavou a Poberounskou soustavou, na západě Krušnohorskou soustavou. Nejvyšším bodem je Ralsko se 698 metry nad mořem. Území České tabule tvoří většinu geologické jednotky Česká křídová pánev.^[1]

Parametry

Česká tabule se rozkládá na území 11 241 km². Střední nadmořská výška je 279,8 m. Celková dálka je 228 km. Žádnou svojí částí se tabule nedotýká státní hranice. Nejzápadnější část se nachází v okrese Louny, nejvýchodnější v okrese Svitavy, nejsevernější v okrese Česká Lípa a nejjižnější v okrese Blansko.

Charakter území

Je to tabule tvořená křídovými horninami, které ve středních částech jsou uloženy horizontálně až subhorizontálně a na okrajích zdviženy (kuesty). V kvádrových pískovcích jsou skalní města s četnými tvary zvětrávání a odnosu pískovců a pseudokrasovými tvary (izolované skály, skalní mísy, voštiny apod.), vedle strukturních povrchů vázaných na odolnější vrstvy se vyskytují i zarovnané povrchy (pedimenty, kryopedimenty), nad plochý povrch se zvedají svědecké vrchy (stolové hory) a neovulkanické tvary. Osu tvoří údolí Labe, údolí přítoků mají neckovitý tvar.^[2]

Geomorfologické členění

Subprovincie Česká tabule (dle značení Jaromíra Demka VI) se člení dále na tyto oblasti (též podsoustavy) a celky:

VIA Severočeská tabule
- VIA-1 Ralská pahorkatina – Ralsko (698 m n. m.)
- VIA-2 Jičínská pahorkatina – Sokol (566)

VIB Středočeská tabule
- VIB-1 Dolnooharská tabule – Říp (461)
- VIB-2 Jizerská tabule – Rokytská horka (410)
- VIB-3 Středolabská tabule – střední výška 215

VIC Východočeská tabule
- VIC-1 Východolabská tabule – Na šancích (352)
- VIC-2 Orlická tabule – U rozhledny (454)
- VIC-3 Svitavská pahorkatina – Baldský vrch (693)^[2]^[3]

Geomorfologické členění České republiky.

Odkazy

Reference

↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Česká tabule, s. 225.
1 2 DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
↑ Z nížin do hor, str. 226

Související články

Geomorfologické členění ČR

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Česká tabule na Wikimedia Commons

[Demek-z-nizin-225-1] BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Česká tabule, s. 225.

[demek-lexikon-2] 1 2 DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.

[Demek-z-nizin-226-3] Z nížin do hor, str. 226

[1]

[2]

[3]